titulka

titulka

10/25/13

Řecké ostrovy na plachetnici

Vzpomínám si na telefonát. Zvedám telefon: "Dobrý den, David Novák." "Dobrý den, K., Vltava-Yacht. Vy s námi jedete na týden na plachetnici do Řecka. Je to tak?" "Ano, je..." "Měla bych na vás prosbu..." "Hmm..." "Vadilo by vám kdyby jste byl v jiné posádce, než bylo původně plánované? Kapitána znám, bude to lepší. Jsem si jistá." Uběhlo několik vteřin bezvýsledného přemýšlení. Nemám rád když nevím jaká je lepší odpověď. Jsem optimista. "V pohodě, nevadí" "Dobře, děkuji. Nashledanou na letišti" "Nashle". Nemám nejmenší tušení co si o tom myslet. Říkala, že to to bude lepší. Snad ví co dělá, ale moc se mi to nelíbilo. Zbýval týden do odletu




Nebyl bych na výletě kdyby se něco nestalo s telefonem. Normálně přestane fungovat roaming. Tentokrát v tom byl telefon nevinně. Zapoměl jsem svůj PIN. Nesmějte se, to se mi stalo poprvé. Každopádně jsem byl kompletně bez kontaktu s mojí novou posádkou a taky se všemi ostatními. Off-line!

Jdu za K. "Prosím tě mohla, by jsi mne nasměrovat na mojí posádku? Nefunguje mi telefon, neptej se proč. Loď i posádku jsme našli. Uff, od teď telefon nepotřebuji. Celý týden jsem nevěděl kolik je hodin, no kolikrát to zažijete?

V posádku tvoří kapitán a 5 lidí, ten pátý jsem já. Máme tří kajutovou loď. Je dlouhá 40 stop (LOA - lengh over all - celková délka). Připadá mi dost velká, ale patří k těm menším. V naší flotile je nejmenší. Fouká vítr tak, že vlny na moři mají modré čepice. Všichni mne ujišťují že tento vítr je pro plachetnici ideální. Jinak to nejede. Přesto dnes zůstáváme v maríně.




FOTKY

Při plachtění je fakt zima. Pokud se jede ostře protivětru ( křižování ) nebo na boční vítr, společně se skutečným větrem působí i vlastní vítr od pohybu plachetnice. Jednoduše když jsme pluli při +20°C pod všemi plachtami proti větru, měj jsem na sobě bundu. Všichni ostatní ji měli taky. V Praze jsem přemýšlel zda si vezmu moiru a podvlíkačky. Vzal jsem jen moiru. Příště vezmu i ty podvlíkačky. Pluli jsme za dokonalého nesportovního počasí - slunce a slabý vítr. Takže zima je většinou větší než ta o které mluvím...



Představa noční plavby mne znervózňovala. Délka etapy byla přibližně 60 Nm (námořní míle). Lehce optimistická teoretická rychlost plavby plavby plachetnice je 3,5 Nm/h (uzel). To je pěkných 16 hodin plachtění. Dokud bylo světlo od slunce a následně i od měsíce, vítr fungoval. S příchodem tmy, se vítr vypnul. Bylo deset večer. A my byly ve třetině cesty. Přestalo foukat je jedna věc, to že vlny zůstaly je druhá.

Pokud loď pluje sebe-pomaleji, ale tak aby dokázala mít nafouknuté plachty, je stabilní a nehoupe se do boku. Pokud je vítr slabý a houpání vln dokáže přesunovat ráhno z jednoho boku na druhý, přichází komplikace. Loď přestane plout, vydává hroznej randál, a ideální je stáhnout plachty a jít se koupat. To by nesměla být noc. V noci je tato situace nepříjemná. Nepříjemná, ne nebezpečná. Někdo musí pořád kormidlovat stojící loď a minimalizovat bouchání plachet. Čekat na vítr bez plachet se nedá, loď se začne rozhoupávat čím dál tím víc. Plachty lodi dodávají rovnováhu... ve skutečnosti brzdí její boční pohyb.

I tak jsme zkusili stáhnout kosatku a nechat hlavní plachtu. Pak stáhnout i hlavní plachtu, člověk se na palubě trochu nudí a ten kravál ho fakt sere. Když jsme se pokoušeli hlavní vytáhnout zpátky. T. si všímá, že na jednom závěsu hlavní plachty chybí šroubek. Plachta nejde vypnout a mohla by se roztrhat. Plachta se může roztrhat i bez silného větru.

Je půlnoc, plachtit jen na genu (přední plachta) by nám trvalo hrozně dlouho. "Regatto, Regatto, Regatto, Tady Kasíci. Máme problém s hlavní plachtou. Odstupujeme ze závodu a zapínáme motor. Konec."

Mám s T. první hlídku. Je mi hrozná kosa. Ale začíná foukat vítr. Dobrý vítr. Super. Vypínáme motor a vytahujeme nahoru Genu. Jedeme 5,5 uzle. To je skoro rekord týdne a máme jen jednu plachtu. Hned je veselejší nálada. Hlídka končí a pádíme spát. M. a P. dokormidlují pod plachtami až k cíli. Ha noční etapa je za námi.

No comments:

Post a Comment