titulka

titulka

5/3/15

Plavba po Lamanšském průlivu I.

Povídá se, že plachtění na severu Evropy je jiné než ve středozemním moři. To mne zaujalo, už když jsem si dělal papíry loď. Po roce a půl se mi podařilo dostat se na plavbu z města St. Malo na souostroví Scilly a přes anglické ostrovy Guernsey a Jersey zpět.  

Naše loď s japonsky znějícím jménem, byla 43 stop dlouhá hliníková plachetnice s katrovým (cutter) oplachtěním. Do Lamanšského průlivu vhodná především sklopným kýlem a kormidlem. Sklopný kýl a kormidlo umožňují vplouvat do přístavů za odlivu, nebo nasednout za odlivu na písečné dno. Loď byla vybavena spinakrem. Spinakr ani stěhovku (staysail), která je součást katrového oplachtění, jsme bohužel nevyzkoušeli. A tak jsem z nevšední plachetnice udělali obyčejnou. Snad se Mayuko nenudila...




Vařič a pod ním schovaná trouba, při plavbě v náklonu.


Loď jsme převzali ve Francouzském St. Malo. Vypluli jsme se zadním větrem na západ.

Plavba na západ je k večeru snadná. Stačí směřovat špičku lodě na zapadající slunce.

Mapový plotr GPSky, lodě jsou do mapy vynášeny pomocí AIS (Automatic Identification System). V AIS každá loď vysílá svou polohu, směr, rychlost a případně doplňují informace. Hodí se informace o délce lodi a jejím cíli. Na obrazovce jsou tři nákladní lodě na přibližně kolizním kurzu. Naše loď má čáru od zádi.

A tady jsou lodě o kterých jsme již věděli z mapového plotru.

Pluli jsme na ostrovy Scilly s významnou tlakovou výší na severo-východě od nás. Která nás zásobila silným východním větrem, minimální oblačností a oparem na obzoru. Plouli jsme pouze na jednu plachtu - genu rychlostí 6-8 uzlů.

"Země na obzoru!" Jedná se jiho-západní pobřeží ostrova Guernsey. Vysoký tlak a azuro je dávno pryč. Pohybujeme se nejspíš v miniaturní tlakové níži se slabým nestálým jiho-východním větrem.

Kocháme se pohledy na mraky po přechodu fronty. Je po dešti a je hodně dobrá viditelnost.

Na moři je jasně patrný stín od mraků. Když mrak roste fouká k němu. Když z něho vypadávají srážky fouká od něj.

Teď nefouká vůbec, ale výhled nás pořád baví.

Během pomalé plavby z Guernsey na Jersey nás několikrát mijí trajekt, který spojuje tyto dva ostrovy.  

Na útesu ostrova Jersey je maják, za kterým se stočíme do přístavu. Tady nás potkává pravé britské/bretaňské počasí, ale stále moc nefouká.


Souostroví Scilly je tvořeno čtyřmi obydlenými ostrovy a spoustou menších neobydlených. Ostrovy jsou ohřívány golfským proudem a měli by mít mnohem jižnější klima. Při naší plavbě bylo hezky v celém Lamanšském průlivu a ostrovy Scilly nějak nevyčnívaly. Na části souostroví se nachází přírodní rezervace, ve které je možné spatřit lachtany a papuchálky (Fratercula artica). Chtěl jsem zajímavé místa ostrovů navštívit naší lodí když ji máme, ale nakonec jsme si pronajali rychlý člun i s řidičem. Bylo to lepší rozhodnutí, plachetnicí by jsme tak blízko k útesům nedostali.







Přístav v hlavním městě souostroví Scilly (ostrov: St. Mary´s; město: Hugh Town)

A to je ZATÍM vše!

3/31/15

Zpět ve velkých horách

S každou fotkou lyžaře v prašanu, která se objeví na internetu, jsem víc a víc nedočkavý. Po zimě plné plachtění se konečně blíží výlet do hor. Do hor které nekončí jedním hřebenem, do hor kam dopadá dostatek srážek z Atlantiku, do hor kterým náleží nejvyšší hora Evropy. Jasně si uvědomuji že čím víc se bude těšit tím horší bude realita... ale nemohu si pomoct!


První den je přesně podle očekávání - večer začíná pršet. Nějak zvlášť mne to nepřekvapuje, těšil jsem se moc. S mapou a průvodcem hledáme nejjednodušší sjezdy v dosahu lanovek, ale pokud možno mimo středisko. Pár se jich tu najde.

Při čekání na prašan škrábeme sjezdovky, tedy hlavně já na prašanovkách s nikdy broušenými hranami. Ostatním to jde na normálních lyžích o poznání lépe. Pro mne trochu nudné sjezdovky, doplňují výhledy na okolní hory. Výhledy do okolí mne nepřestávají bavit ani na konci týdne.






Pravdou je že, předpověď počasí se třemi dny sněžení a půl metrem prašanu nám nevyšla. Takže jsme i po nejdrobnějším nočním sněžení vyrazili mimo sjezdovky. Prašanu napadlo asi 10 cm, obloha byla v barvě moře a k tomu nízký stupeň lavinového nebezpeční. Byla by drzost chtít ten den víc.







Vždy se snažím brát k mapě sjezdovek také normální turistickou mapu. Naše středisko bylo velké, ještě o trochu větší než si teď možná představujete. Přesto zabíralo pouze polovinu naší turistické mapy. Co bylo na druhé polovině? Tak trochu jiný svět :)






A to je vše. Na další fotce je hřeben s několika vrcholy nad 3000 m.n.m., který ukončuje středisko. Ti co tu byly, ví že je to malá bezvýznamná lež.