titulka

titulka

5/31/14

Ten správný kurz jachtingu II

Namotání lana do lodního šroubu by největší zážitek z plavby, ale dlouho si budu pamatovat i několik dalších. Jsou to takové drobnosti, vytažené z neuvěřitelného týdne na plachetnici. Možná mi vše přišlo tak dobré, protože jsem v den odjezdu odevzdal svou diplomovou práci. Těžko říct. 



Slyšeli jste někdy o nebeských hodinách? Ne? To já do předminulého týdne taky ne. Plujeme v noci a z důvodu, který jsem zapomněl, potřebujeme vědět kolik je hodin. Zrovna se někdo zvedá, že se dojde kouknout do salonu na hodiny. Když instruktor: "A víte jak odečíst čas z oblohy?". Nikdo neví.

Takže, jak to je. Většina lidí dokáže nakonec najít souhvězdí malý a velký vůz. Konec oje malého vozu je hvězda jménem Polárka. Ta vždy ukazuje cestu na sever, tzn. je nad severním pólem. Země se otáčí kolem své osy za 24 hodin. Zemská osa protíná póly. Při pohledu ze Země se noční obloha otočí kolem polárky za 24 hodin. Malá ručička nebeských hodin je mezi polárkou a zadní částí velkého vozu. Šest hodin je na horizontu a ostatní čísla jsou umístěny obráceně (9 je vpravo a 3 vlevo). Nebeské hodiny ukazují nebeský čas, na náš čas se musí převést (viz google). Dobré, že jo?  



Každý večer nebo spíš brzké ráno když jdeme spát, tak instruktor hraje na kytaru staré country písničky. Nejlepší je, že když vstáváme hraje je taky. Pravděpodobně to tak dělá už dlouho, hraje fakt dobře. Asi nejlepší možná večerka a budíček. Především když kotvíme v zátoce a všude okolo je ticho.



Od začátku jsem se těšil na jednu věc. Naše plachetnice byla vybavena na plachtění se spinakrem. To je ta velká barevná plachta vlající před plachetnicí. Složité je vytažení a složení této plachty. Takže to nebudu popisovat. Několik minut běháme po palubě a uvazujeme všechny možné lana. Po kontrole je možné spinakr vytáhnout nahoru. Stojím na přídi a koukám zda se do něčeho nezamotává. Když je plachta vytahována nahoru vidím kolem sebe jen pohybující se červenou látku. Okamžitě ztrácím orientací a jen čekám, až se plachta nafoukne. Plachetnice se spinakrem vypadá dobře a pluje rychle.



Je ráno a společně s dalšími šesti plachetnicemi kotvíme na bójkách v zátoce. Když dosnídáme a chystáme se k vyplutí, instruktor se ptá: "Ukážeme jim jak se vyplouvá?". Souhlasíme. "Takže vytáhněte plachty". Kotvíme na nejmenší možné hloubce a ostatní plachetnice jsou za námi. Když začneme vytahovat plachty znervózní. Plachty máme vyvláté po větru a odvazujeme se od bójky. Tohle asi ještě neviděli. Dotahujeme plachty a bez hluku motoru odplouváme. Vítr ustane přesně na konci zátoky. Stále na nás vidí, takže použít motor by byla ostuda. Místo toho přinášíme první raní piva a čekáme na vítr. V té chvíli je mi líto, že nemáme na lodi českou vlajku.


A to je vše!

5/29/14

Ten správný kurz jachtingu

Na plachetnici stejně jako v autě je možné se zúčastnit kondičních jízd. Jelikož moje zkušenosti teprve nedávno překročily nulovou hodnotu a jelikož není na co čekat. Do kondičních jízd na plachetnici jsem se přihlásil. A jaké to bylo?


Čím víc věcí se pokazí, tím víc se člověk naučí. Náš největší úspěch bylo namotání vlastního lana do lodního šroubu. Je několik způsobů jak to dokázat, ale výsledek je vždy podobný. Lodní šroub se neotáčí a pokud máte štěstí lano se zamotá i kormidla. Naše kormidlo je volné, ale šroub se neotáčí.

Po několika neúspěšných potápěčských pokusech, se rozhodujeme dojet na plachty k molům nebo bójkám do nejbližší zátoky. Plánem je pod plachtami přirazit k molu pro trajekty, kde je dost místa a dostatečná hloubka. Když jsme asi 15 min od mola, zahlídneme trajekt. Takže k molu připlout nejde.

 Máme záložní plán v podobě bójek, který má několik drobných nevýhod. Bójky místní používají ke kotvení malých rybářských člunů, které navíc chtějí mít blízko břehu. Spouštíme na vodu náš nafukovací člun, metr a půl dlouhý a dva a půl koně silný. Jehož úkolem je chytit lano z proplouvající plachetnice a navázat ho k bójce. Naše nejdelší lano je samozřejmě namotané v lodním šroubu. 

Takže plachtíme v trojúhelníku jeho nejostřejší vrchol je v místě bójky a zbylé dva vrcholy jsou směrem na otevřené moře. Kousek od bójky hodíme lano chlápkovi ve člunu a doufáme, že ho stihne uvázat než budeme muset plachetnici otočit zpět na moře Pěkně nám fouká a tak je celý manévr v rychlosti. Nikdo z diváků na břehu nedokáže pochopit proč se plachetnice pod plachtami (teda jen s přední plachtou) snaží vyvázat na tak debilním místě.

Manévr je každým pokusem lepší, až na poslední detail, kterým je včasné uvázání lana k bójce. Je jasné, že takto to nepůjde. Další možností je uvázat lano na bójku  a hodit na loď. Dva pokusy musí být obětovny na vysvětlení nového plánu člověku na člunu.

Další pokus je úspěšný a plachetnici zastavuje malým posunem kotevního bloku bójky. Toho si naštěstí na břehu nikdo nevšiml. Člunem vyvážíme druhou kotvu směrem k otevřenému moři. Místním skončila zábava a odchází domů. Takže takto se to dělá, stojíme asi 4 m od břehu :)


Další zážitky budou následovat... :)
Aloha!